5/5
Červen 2019. To byl měsíc, který mi převrátil život vzhůru nohama. Při cvičení jsem měl úraz, kdy jsem ucítil trhnutí v levé oblasti mezi pupíkem a hrudníkem a od té doby, během vteřiny, jsem se nedokázal nadechnout. Při nádechu jsem měl pocit, jakoby se mi nechtěl hrudník vůbec otevřít a kapacita plic byla tak o čtyřicet procent nižší. Časem se dostavil i problém, že kdykoli jsem se najedl nebo napil, dýchání se ještě zhoršilo a ztížilo a já měl pocit jako při astmatickém záchvatu, avšak ventolin k úlevě vůbec nepomohl. Dostavila se také bolest mezi lopatkami při nádechu v předklonu. Navštívil jsem ortopeda, chiropraktika i neurologa, docházel jsem na elektroterapie, vodní masáže i individuální rehabilitace, byl na RTG plic, spirometrii, magnetické rezonanci, nikdo si však s těmito problémy nevěděl rady, opakoval co mi není a nikoli co mi je a tvrdil, že mám nejspíše něco špatně se zády. Jelikož se neléčila podstata problému, kterou nikdo neuměl identifikovat, rozvinul se mi také akutní zánět žaludku, který následně přešel v chronický zánět následovaný doživotním refluxem. Takto jsem se trápil a napůl přežíval čtyři a půl roku, kdy šla dolů fyzička, přibral jsem, dostavila se nechuť cokoli dělat a podnikat, nedokázal jsem pořádně udýchat ani procházku s pejskem, natož vyjít do pátého patra. Začal jsem být protivný, otrávený, nic jsem si nedokázal úžit a před každým jídlem jsem se děsil skutečnosti, že se za chvíli mé problémy ještě zhorší. Po letech jsem na svou situaci takřka rezignoval a připravoval se na pochmurnou skutečnost, že takto budu žít do konce života a již nikdy nebudu zcela šťastný. Pak, zcela náhodou, jsem dostal od příbuzného kontakt na pana Mohameda, v e-mailu mu vylíčil všechny své problémy a on jako první člověk po letech ve mě vzbudil jiskřičku naděje, když v jeho odpovědi stálo, že se nejspíše jedná o skřiplé nervy. Objednal jsem se k němu na nejbližší možný termín a již při prvním podání ruky jsem z něj cítil sílu a energii jako z doposud z nikoho, kdo se o můj problém zajímal. Již když se na mě podíval, řekl, kde přesně se problém nachází a že jej nejenom cítí, ale také vidí. Svěřil jsem se tedy do jeho péče a dvě hodiny na mě, jak sám říká „pracoval,“ přičemž čím mě bylo lépe, jemu bylo hůře (podobnost se Johnem Coffeym zcela náhodná :) ). Po dvou pro nás oba náročných hodinách se mě zeptal, jak se cítím, a já po takřka pěti letech mohl říct, „jinak.“ Ani hůře, ani lépe, prostě jinak. Pan El Saban řekl, ať tomu dám čas, i několik týdnů, ale již večer toho dne jsem se probudil a poprvé od roku 2019 se opět zhluboka nadechl :) . Tento pocit úlevy a schopnosti provést něco, co ostatní považují za samozřejmost byl nepopsatelný. Od onoho dne byl každý den lepší a lepší, tělo pochopilo, že problém už není a já se mohl konečně dosyta najíst bez obav a strachu. Pan El Saban mi nezlepšil život, dokázal něco mnohem většího, a sice vrátit jej tam, kde se v červnu 2019 pozastavil a co před ním nikdo jiný nedokázal. Proto, pokud vás trápí problém, který není moderní medicína schopna identifikovat nebo vyléčit, svěřte se do péče tohoto muže s jedinečným darem a já jsem si jistý, že nebudete litovat. S neskonalým vděkem a radostí ze života, Andrej Bárta
